| Pozůstatky továrny Zlatex ve Zlatých Horách. |
|
| Skladovací hala bývalého Zlatexu. |
|
| Chodba s píchačkami se vrací do lůna přírody. |
|
|
Na cestu z Muny do Jakartovic jsme si vybrali starou škodovku nejen proto, že je na Muně k dispozici a rádi proháníme letité stroje, ale také proto, že jsme měli v úmyslu auto ponechat v Jakartovicích na nádraží a pokračovat vlakem do Opavy a domů. Vyzvedne je příští týden Sova, až pojede v protisměru, z Havířova na Munu. Díky tomu jsme si u silnice na okraji Zlatých hor směrem na Vrbno pod Pradědem všimli vyzývavého komína trčícího mlčenlivě k zatažené zimní obloze. Naváhali jsme autem odbočit a podívat se blíž - pod komínem se objevila opuštěná textilka se zajímavou historií, přímo lákající k návštěvě.
Protože o samotné továrně Zlatex pojednává jiný článek, popíšu jen, že jsme průzkumem opuštěné a zanedbané továrny, která za dramatických okolností zkrachovala před několika lety, strávili víe než hodinu. A bylo by na co koukat ještě déle, kdybychom nemuseli do Jakartovic, kde už na nás čekal na své smutné konečné motoráček do Opavy. Po této trati jsem v životě jel jenom jednou na slezském vandrování s Bantem a už tehdy byla krásná.
Železniční trať 314 měla být od první změny jízdního řádu v březnu definitivně uzavřena pro osobní dopravu, nicméně osud se později vyvíjel jinak a vlaky v roce 2014 na trati stále jezdí. To jsme ale tou dobou ještě netušili a tak jsme v dojetí opustili bělostnou škodovku z 80. let na opuštěném nádraží v Jakartovicích a ještě o pár let starším motoráčkem se vydali po stopách živoucí historie až do Opavy. Beznadějně zatažená obloha se nakonec setměla a tak jsme ze stále ještě nedoceněného města u polských hranic vyrazili na dlouhou cestu přes Ostravu domů.
Více o textilce Zlatex si přečtěte zde.
| Prázdno v duši i v sudu. |
| | Auto jsme nechali na týden za nádražím v Jakartovicích. Snad se mu tady nic nestane. |
|
|